V této lekci se seznámíme s následujícími věcmi:
Jak se připojit k databázi pomocí libgda.
Jak vložit záznam do databázové tabulky a jak záznamy procházet.
Tato ukázka používá programovací jazyk JavaScript. Budeme předvádět připojení k databázi a její použití z programu GTK pomocí knihovny GDA (GNOME Data Access). Z toho důvodu potřebujete mít tuto knihovnu nainstalovanou.
GNOME Data Access (GDA) je knihovna, jejímž učelem je poskytovat univerzální přístup do různých druhů a typů datových zdrojů. Ty sahají od tradičních relačních databázových systémů až po jakékoliv představitelné datové zdroje, jako je poštovní server nebo adresář LDAP. Více informací a ucelenou dokumentaci k API najdete na webových stránkách GDA.
Přestože velká část kódu souvisí s uživatelským rozhraním, hodláme zaměřit tuto lekci na databázovou část (i když jiné části můžeme též zmínit, pokud uvidíme nějakou souvislost). Jestli se chcete dozvědět více o programování v jazyce JavaScript v GNOME, podívejte se na lekci Prohlížeč obrázků.
Než začnete s kódováním, musíte ve studiu Anjuta vytvořit nový projekt. Tím se vytvoří všechny soubory, které budete později potřebovat k sestavení a spuštění kódu. Je to také užitečné kvůli udržení všeho pohromadě.
Spusťte IDE Anjuta a klikněte na
Na kartě
Klikněte na
Tato ukázka je jednoduchou aplikací GTK (s jedním oknem) se schopností vkládat záznamy do databázové tabulky a procházet je. Tabulka má dvě pole: id
(celé číslo) a name
(varchar). V první části aplikace (nahoře) můžete vkládat záznamy do tabulky. V poslední části (dole) můžete vidět všechny záznamy v tabulce. Zobrazení obsahu se aktualizuje pokaždé, když je vložen nový záznam a při spuštění aplikace.
Začněme prozkoumáním kostry programu:
const GLib = imports.gi.GLib;
const Gtk = imports.gi.Gtk;
const Gda = imports.gi.Gda;
const Lang = imports.lang;
function Demo () {
this._init ();
}
Demo.prototype = {
_init: function () {
this.setupWindow ();
this.setupDatabase ();
this.selectData ();
}
}
Gtk.init (null, null);
var demo = new Demo ();
Gtk.main ();
Řádek 1 – 4: Inicializační importy. Zvláštní pozornost věnujte řádku 3, který říká, aby JavaScript naimportovat knihovnu GDA, na kterou se tato lekce zaměřuje.
Řádek 6 – 17: Definuje naši třídu Demo
. Zvláštní pozornost věnujte řádkům 13 – 15, kde se volají 3 metody, které udělají celou práci. Podrobněji to bude vysvětleno dále.
Řádek 19 – 23: Spuštění aplikace.
Podívejme se na metodu setupWindow
. Ta zodpovídá za vytvoření uživatelského rozhraní. Protože uživatelským rozhraním se teď nezabýváme, vysvětlíme si jen podstatné části.
setupWindow: function () {
this.window = new Gtk.Window ({title: "Data Access Demo", height_request: 350});
this.window.connect ("delete-event", function () {
Gtk.main_quit();
return true;
});
// Hlavní box
var main_box = new Gtk.Box ({orientation: Gtk.Orientation.VERTICAL, spacing: 5});
this.window.add (main_box);
// První popisek
var info1 = new Gtk.Label ({label: "<b>Insert a record</b>", xalign: 0, use_markup: true});
main_box.pack_start (info1, false, false, 5);
// Vodorovný box pro "Insert a record"
var insert_box = new Gtk.Box ({orientation: Gtk.Orientation.HORIZONTAL, spacing: 5});
main_box.pack_start (insert_box, false, false, 5);
// Pole ID
insert_box.pack_start (new Gtk.Label ({label: "ID:"}), false, false, 5);
this.id_entry = new Gtk.Entry ();
insert_box.pack_start (this.id_entry, false, false, 5);
// Pole Name
insert_box.pack_start (new Gtk.Label ({label: "Name:"}), false, false, 5);
this.name_entry = new Gtk.Entry ({activates_default: true});
insert_box.pack_start (this.name_entry, true, true, 5);
// Tlačítko Insert
var insert_button = new Gtk.Button ({label: "Insert", can_default: true});
insert_button.connect ("clicked", Lang.bind (this, this._insertClicked));
insert_box.pack_start (insert_button, false, false, 5);
insert_button.grab_default ();
// TextView pro prohlížení
var info2 = new Gtk.Label ({label: "<b>Browse the table</b>", xalign: 0, use_markup: true});
main_box.pack_start (info2, false, false, 5);
this.text = new Gtk.TextView ({editable: false});
var sw = new Gtk.ScrolledWindow ({shadow_type:Gtk.ShadowType.IN});
sw.add (this.text);
main_box.pack_start (sw, true, true, 5);
this.count_label = new Gtk.Label ({label: "", xalign: 0, use_markup: true});
main_box.pack_start (this.count_label, false, false, 0);
this.window.show_all ();
},
Řádky 22 a 27: Vytvoří 2 vstupní pole (pro dvě databázová pole), do kterých uživatel bude psát to, co chce do databáze vložit.
Řádek 31 – 34: Vytvoří tlačítko „Insert“. Jeho signál "clicked"
napojíme na soukromou metodu _insertClicked
třídy. Tato metoda je podrobněji rozebrána níže.
Řádek 39: Vytvoří widget (TextView
), ve kterém budeme zobrazovat obsah tabulky.
Řádek 44: Vytvoří popisek, ve kterém budeme zobrazovat počet záznamů v tabulce. Na začátku je prázdný, později bude aktualizován.
Kód, který provádí připojení do databáze je v metodě setupDatabase
níže:
setupDatabase: function () {
this.connection = new Gda.Connection ({provider: Gda.Config.get_provider("SQLite"),
cnc_string:"DB_DIR=" + GLib.get_home_dir () + ";DB_NAME=gnome_demo"});
this.connection.open ();
try {
var dm = this.connection.execute_select_command ("select * from demo");
} catch (e) {
this.connection.execute_non_select_command ("create table demo (id integer, name varchar(100))");
}
},
Rádky 2 – 3: Vytvoří objekt Connection
z knihovny GDA. Jeho konstruktoru musíme poskytnout některé vlastnosti:
provider
: Jeden z podporovaných poskytovatelů v knihovně GDA. Podporovány jsou SQLite, MySQL, PostgreSQL, Oracle a řada dalších. Pro předváděcí účely použijeme databázi SQLite, protože je standardně předinstalovaná ve většině distribucí a je jednoduchá na používání (prostě používá soubor jako databázi).
cnc_string
: Připojovací řetězec. Může si lišit poskytovatel od poskytovatele. Pro SQLite je syntax: DB_DIR=CESTA;DB_NAME=NÁZEV_SOUBORU
. V této ukázce přistupujeme k databázi s názvem gnome_demo v domovské složce uživatele (všimněte si volání funkce get_home_dir
).
V případě, že poskytovatel není v GDA podporován nebo že v připojovacím řetězci schází nějaká část, vyvolá řádek 2 výjimku. V reálném použití bychom ji měli obsloužit konstrukcí try
… catch
jazyka JavaScript.
Řádek 4: Otevře připojení. U poskytovatele SQLite, když databáze neexistuje, dojde v tomto kroku k jejímu vytvoření.
Řádky 6 – 10: Zkusí udělat jednoduchý dotaz, aby se ověřilo, že tabulka existuje (řádek 7). Pokud neexistuje (protože databáze byla teprve vytvořena), vyvolá tento příkaz výjimku, která se obslouží v bloku try
… catch
. V tomto případě provedeme příkaz, který tabulku vytvoří (řádek 9).
Ke spuštění příkazů SQL výše používáme metody připojení GDA s názvem execute_select_command
a execute_non_select_command
. Ty jsou jednoduché na použití a požadují jen dva argumenty: objekt Connection
a příkaz SQL, který se má zpracovat.
V tuto chvíli máme vytvořenu databázi a jsme připraveni ji použít.
Po připojení do databáze konstruktor v naší ukázce zavolá metodu selectData
. Ta zodpovídá za získání všech záznamů z tabulky a jejich zobrazení ve widgetu TextView
. Pojďme se na to podívat:
selectData: function () {
var dm = this.connection.execute_select_command ("select * from demo order by 1, 2");
var iter = dm.create_iter ();
var text = "";
while (iter.move_next ()) {
var id_field = Gda.value_stringify (iter.get_value_at (0));
var name_field = Gda.value_stringify (iter.get_value_at (1));
text += id_field + "\t=>\t" + name_field + '\n';
}
this.text.buffer.text = text;
this.count_label.label = "<i>" + dm.get_n_rows () + " record(s)</i>";
},
Řádek 2: Příkaz SELECT
. K tomu používáme metodu připojení GDA s názvem execute_select_command
. Vrací objekt DataModel
, který je později použit k získání řádků.
Řádek 3: Vytvoří objekt Iter
, který se používá k procházení záznamů v DataModel
.
Řádek 7: Ve smyčce prochází všechny záznamy, které získává pomocí objektu Iter
. V totmo místě proměnná iter
obsahuje aktuálně získaná data. Jeho metoda move_next
vrací false
, když je dosažen poslední záznam.
Řádek 8 – 9: Na každém řádku děláme dvě věci:
Použijeme metodu get_value_at
třídy Iter
, která požaduje jen jeden argument: číslo sloupce, který se má získat, počítáno od 0. Náš příkaz SELECT
vrací dva sloupce, takže získáváme sloupce 0 a 1.
Metoda get_value_at
vrací pole ve formátu GValue
knihovny GLib. Jednoduchým způsobem, jak převést tento formát na řetězec, je použít globální funkci knihovny GLib value_stringify
. Což je přesně to, co zde děláme a výsledky pak uložíme do proměnných id_field
a name_field
.
Řádek 11: Spojí dvě pole, aby vytvořila jeden textový řádek, přičemž jsou oddělená pomocí "=>"
, a uloží je do proměnné text
.
Řádek 14: Když je smyčka dokončená, máme všechny záznamy naformátované v proměnné text
. V tomto řádku pomocí ní nastavíme obsah widgetu TextView
.
Řádek 15: Zobrazí počet záznamů v tabulce pomocí metody get_n_rows
objektu DataModel
.
Nuže, nyní víme, jak se připojit k databázi a jak vybrat řádky z tabulky. Nyní je čas na vkládání do tabulky pomocí INSERT
. Pamatujete si z dřívějška, jak jsem v metodě setupWindow
napojili signál "clicked"
od tlačítka _insertClicked
? Pojďme se podívat na implementaci této metody.
_insertClicked: function () {
if (!this._validateFields ())
return;
// Gda.execute_non_select_command (this.connection,
// "insert into demo values ('" + this.id_entry.text + "', '" + this.name_entry.text + "')");
var b = new Gda.SqlBuilder ({stmt_type:Gda.SqlStatementType.INSERT});
b.set_table ("demo");
b.add_field_value_as_gvalue ("id", this.id_entry.text);
b.add_field_value_as_gvalue ("name", this.name_entry.text);
var stmt = b.get_statement ();
this.connection.statement_execute_non_select (stmt, null);
this._clearFields ();
this.selectData ();
},
Naučili jsme se, jako používat metody připojení GDA s názvy execute_select_command
a execute_non_select_command
, které slouží k rychlému provedení příkazů SQL v databázi. GDA umožňuje vytvořit výraz SQL nepřímo, pomocí jejího objektu SqlBuilder
. Jaké to přináší výhody? GDA vygeneruje výraz SQL dynamicky a ten bude platný pro použitého poskytovatele připojení (použije se varianta SQL, kterou používá onen poskytovatel). Pojďme se podívat na kód:
Řádky 2 – 3: Zkontroluje se, jestli uživatel vyplnil všechna pole. Kód soukromé metody _validateFields
je opravdu jednoduchý a můžete si jej přečíst v kompletním kódu této ukázky.
Řádek 5: Rychlejší způsob, jak provést INSERT
. Zde je zakomentováno, protože chceme ukázat, jak použít objekt SqlBuilder
k sestavení výrazu SQL přenositelného mezi databázemi.
Řádek 7: Vytvoří objekt SqlBuilder
. Musíme předat typ výrazu, který se chystáme sestavit. Může to být SELECT
, UPDATE
, INSERT
nebo DELETE
.
Řádek 8: Nastaví název tabulky, nad kterou bude sestavený výraz operovat (vygeneruje INSERT INTO demo
)
Řádek 9 – 10: Nastaví pole a jejich hodnoty, které budou součástí výrazu. První argument je název pole (tak, jak je v tabulce). Druhý je hodnota pro toto pole.
Řádek 11: Získá dynamicky vygenerovaný objekt Statement
, který představuje výraz SQL.
Řádek 12: Nakonec se provede výraz SQL (INSERT
).
Řádek 14: Smaže pole id a name na obrazovce. Kód pro soukromou metodu _clearFields
je opravdu jednoduchý a můžete si jej přečíst v kompletním zdrojovém kódu ukázky.
Řádek 15: Aktualizuje zobrazení na obrazovce provedením jiného výrazu SELECT
.
Můžete také použít parametrické sestavení výrazu. Pomocí objektů SqlBuilder
a parametrů budu výrazy méně náchylné k útokům, jako je SQL injection. Na další informace o parametrech se podívejte do dokumentace k GDA.
Všechen kód, který potřebujete, je již na svém místě, takže jej pojďme zkusit spustit. Nyní máte databázi pro svoji sbírku alb.
Pokud v této lekci narazíte na nějaké problémy, porovnejte si svůj kód s tímto ukázkovým kódem.