Upozornění umožňují informovat uživatele o událostech, i když vaši aplikaci zrovna nepoužívá. Rovněž poskytují uživateli schopnost na tyto události rychle reagovat pomocí činností upozornění.
Upozornění používejte k informování uživatele o události, která by jej mohla zajímat, i když vaši aplikaci zrovna nepoužívá. Mezi to patří například nová zpráva v komunikační aplikaci, dokončení dlouho běžící úlohy, připomenutí z kalendáře a podobné.
Upozornění by neměla být používána jako náhrada za zpětnou vazbu, kterou poskytují okna vaší aplikace, která by měla být schopná informovat uživatele o události bez potřeby upozornění.
Upozornění v GNOME 3 mají řadu standardních komponent:
Prvek | Popis |
Ikona aplikace | Ukazuje, která aplikace upozornění poslala. |
Název | Název upozornění. |
Tělo | Volitelný blok textu, který poskytuje další podrobnosti k upozornění. Může mít více odstavců. Například: úryvek ze začátku e-mailu. |
Výchozí činnost | Jedná se o činnost, která se spustí, když je upozornění aktivováno. |
Činnosti | Každé upozornění může zahrnovat až tři tlačítka. |
Název by měl poskytovat krátké a stručné shrnutí popisu události, která upozornění vyvolala. Tělo upozornění nemusí být vždy viditelné, takže je důležité zajistit, že upozornění bude uživatelem pochopeno i ze samotného názvu.
Výchozí činnost by měla vždy zajistit odstranění upozornění a přenést do popředí okno patřící aplikaci, která upozornění vyslala. Když upozornění patří k nějaké konkrétní části uživatelského rozhraní vaší aplikace, měla by výchozí činnost zobrazit tuto část. Například výchozí činnost pro upozornění o novém e-mailu by měla zobrazit příslušnou e-mailovou zprávu.
Užitečné funkce můžete poskytnout vložením tlačítek přímo do upozornění. Uživateli to umožní rychle a jednoduše na upozornění reagovat.
Nabídnuté činnosti by se měly vztahovat k obsahu upozornění a neměly by poskytovat obecné činnosti z vaší aplikace. To zajistí, že každé upozornění má jasný cíl a účel.
Činnosti v upozornění použijte jen když je funkce, kterou poskytují, obecně žádaná.
Činnosti by neměly nahradit ovládací prvky z uživatelského rozhraní aplikace. Stejnou akci musí být možné provést i z okna vaší aplikace.
Činnosti není nutné v upozorněních používat vždy a řada upozornění je vůbec nepotřebuje.
Činnosti upozornění by neměly duplikovat výchozí činnost. Například upozornění na nový e-mail nepotřebuje mít tlačítko
Je důležité uživatele upozorněními zbytečně nevyrušovat. Velmi snadno se to totiž zvrhne v obtěžování a frustraci a uživatel pak bude mít tendenci si vaši aplikaci zprotivit. Proto při zavádění upozornění buďte vždy kritičtí a položte si otázku, jestli uživatel opravdu tak moc potřebuje být informován o události, kterou chcete sdělit.
Aplikace, které operují se spoustou událostí, například s e-maily nebo se zprávami ze sociálních sítí, riskují, že budou uživatele rušit velkým množstvím upozornění. Takovéto aplikace by měli zavést omezení, jak často budou upozornění zasílat. Místo aby zobrazovali upozornění pro každou jednotlivou novou zprávu, je lepší nápad posílat upozornění jako souhrn pro několik nových zpráv.
Upozornění v GNOME 3 přetrvávají i po té, co jsou poprvé zobrazena. Je proto důležité odstraňovat zprávy upozornění, které pro uživatele nemají nadále žádný význam.
Okno vaší aplikace by mělo poskytnou zpětnou vazbu u všech událostí, které byly oznámeny přes upozornění. Když je okno aplikace zaměřeno, je následkem, že se zprávou v upozorněních by mělo být zacházeno, jako by byla přečtena a měla by být odstraněna.
Zajistěte, aby vaše aplikace odstranila upozornění, která již neplatí. Například upozornění na varování k počasí, které bylo odvoláno, by mělo být odstraněno.
GNotification