Nabídková lišta obsahuje rozbalovací nabídky zobrazené v řadě. Typicky bývá umístěna v horní části hlavního okna, hned po záhlavím okna.
Nabídkové lišty zvyšují místo zabrané na výšku uživatelským rozhraním aplikace, zatahují do rozhraní velkém množství vstupních bodů a funkcí v podobě pevných neflexibilních voleb. Z tohoto důvodu jsem spíše doporučovány hlavičkové lišty a nabídky v hlavičkových lištách spolu s dalšími návrhovými vzory pro zobrazení ovládacích prvků na vyžádání, jako jsou režim výběru, akční lišty a rozbalovací dialogy.
U složitých aplikací, které již nabídkovou lištu obsahují, ale může být zároveň vhodné ji ponechat. Navíc některé platformy stejně ve svém uživatelském prostředí vytvoří místo pro nabídkovou lištu a nabídkový model může být žádoucí pro účely multiplatformní integrace.
Nabídková lišta je za normálních okolností stále viditelná a je přístupná z klávesnice, takže všechny příkazy dostupné ve vaší aplikaci zpřístupněte v nabídkové liště. (Tato rada se týká pouze nabídkové lišty – ostatní nabídky by se neměly snažit opakovat funkce, které se provádí ostatními ovládacími prvky).
Nabídku aplikace považujte za část nabídkové lišty – není nutné opakovat položky z nabídky aplikace v ostatních nabídkách.
Neznepřístupňujte názvy nabídek. Umožněte uživateli si nabídky procházet, i kdy v danou chvíli budou v nabídce všechny položky zakázané.
Názvy nabídek na hlavní liště jsou jednoslovné výrazy s prvním písmenem velkým. Nepoužívejte víceslovné výrazy s mezerami, protože se pak jeví jako dvě oddělené nabídky. Nesnažte se tyto rady ani obejít použitím složeného slova (jako například
Nedávejte k dispozici mechanizmus pro skrytí nabídkové lišty, protože může být aktivován nechtěně. Někteří uživatelé by pak nedokázali v takovém případě vrátit nabídkovou lištu zpátky.
GtkMenu
GtkMenuBar
GtkMenuItem
GtkRadioMenuItem
GtkCheckMenuItem
GtkSeparatorMenuItem