<page xmlns="http://projectmallard.org/1.0/" xmlns:its="http://www.w3.org/2005/11/its" type="topic" id="writing-style" xml:lang="cs">

  <info>

    <revision pkgversion="3.15" date="2015-01-14" status="review"/>

    <credit type="author">

      <name>Allan Day</name>

      <email its:translate="no">aday@gnome.org</email>

    </credit>

    <credit>

      <name>Calum Benson</name>

    </credit>

    <credit>

      <name>Adam Elman</name>

    </credit>

    <credit>

      <name>Seth Nickell</name>

    </credit>

    <credit>

      <name>Colin Robertson</name>

    </credit>

    <credit type="editor">

      <name>Ekaterina Gerasimova</name>

      <email its:translate="no">kittykat3756@gmail.com</email>

      <years>2015</years>

    </credit>

    <include xmlns="http://www.w3.org/2001/XInclude" href="legal.xml"/>

    <desc>Jak psát text pro uživatelské rozhraní, včetně pravidel pro velká písmena.</desc>    

  </info>

<title>Styl psaní</title>

Text hraje v uživatelském rozhraní důležitou roli. Věnujte pozornost tomu, aby byl text napsán jasně a srozumitelně.

<section id="guidelines">

<title>Rady</title>

Vaším hlavním cílem je zajistit, aby byl text snadno pochopitelný a krátký ke čtení.

<list>

<item>
Udržujte texty krátké a srozumitelné. Tím zrychlíte jejich pochopení ze strany uživatele. Snížíte tím také prodloužení textu při překladech (pamatujte, že text překládaný z angličtiny se může v některých jazycích prodloužit až o 30 %).
</item>

<item>
Nezkracujte text ale zase tolik, že by ztratil význam sdělení. Tříslovný popisek, který jasně informuje, je lepší než jednoslovný, který je nejednoznačný nebo vágní. Zkuste najít co nejméně slov, která uspokojivě sdělí význam vašeho popisku.
</item>

<item>
Používejte slova, fráze a pojetí, které jsou dobře známá lidem, kteří používají vaši aplikaci, na místo výrazů používaných v systému v pozadí. To znamená používat výrazy, které jsou spojovány s úkoly prováděnými vaší aplikací. Například v lékařství se složka, které obsahuje informace o pacientovi anglicky nazývá „chart“. Takže v aplikaci pro zdravotnictví byste se měli na záznamy pacientu odkazovat jako „chart“, a ne jako „patient database record“.
</item>

<item>
Text by měl zaujímat neutrální tón a promlouvat z hlediska produktu. Z toho důvodu byste se měli, pokud je to možné, vyhnout zájmenům jako „you“ nebo „my“. V případě, že to nejde, dávejte přednost „your“ před „my“.
</item>

<item>
Při odkazech na části uživatelského rozhraní používejte standardní označení z GNOME, jako „pointer“ nebo „window“. Jako vzor vám může posloužit tato příručka.
</item>

<item>
Pokud je to možné, vyhněte se opakování.
</item>

<item>
Věty by se neměly sestavovat z textu v několika ovládacích prvních a s každým popiskem by se mělo zacházet jako se samostatnou jednotkou. Věty, které přechází z jednoho ovládacího prvku do druhého, často ztrácí smysl pro překladu do jiného jazyka.
</item>

<item>
Měli byste se vyhnout latinským zkratkám, jako je „ie“ nebo „eg“, protože je nemusí být vždy snadné přeložit do jiného jazyka a mohou být nesrozumitelné při používání čtečky obrazovky. Místo nich používejte celá slova, jako „například“.
</item>

</list>

</section>

<section id="capitalization">

<title>Velká písmena</title>

V uživatelských rozhraních v GNOME se používají velká písmena ve dvou odlišných situacích: v nadpisech a ve větách.

<section id="header-capitalization">

<title>Velká písmena v nadpisech</title>

Pravidla používání velkých písmen v nadpisech aplikujte v libovolných nadpisech, včetně nadpisů hlavičkových lišt a stránek, v kartách a v názvech nabídek. Měla by se používat také v krátkých popisech ovládacích prvků, které nemají formu běžné věty, jako u tlačítek, přepínačů a položek nabídek. (Poznámka překladatele: Níže uvedená pravidla platí pro originální anglické texty. V českých překladech se píše velké písmeno pouze v prvním slově. A pak samozřejmě ve slovech, kde je to dáno gramatikou, jako třeba u vlastních jmen.)

Velké první písmeno používejte:

<list>

<item>
Ve všech slovech s čtyřmi a více písmeny.
</item>

<item>
Ve slovesech libovolné délky, včetně takových jako „Be“, „Are“, „Is“, „See“ a „Add“.
</item>

<item>
V prvním a posledním slově.
</item>

<item>
Ve slovech spojených pomlčkou: „Self-Test“ nebo „Post-Install“.
</item>

</list>

Například: „Create a Document“ („Vytvořit dokument“), „Find and Replace“ („Najít a nahradit“), „Document Cannot Be Found“ („Dokument nelze najít“).

</section>

<section id="sentence-capitalisation">

<title>Velká písmena ve větách</title>

Velká písmena jako ve větách by se měla používat pro popisky, které mají formu věty, nebo pokračují do dalšího textu, včetně popisků pro zaškrtávací políčka, skupinové přepínače, táhla, textová a jiná pole a rozbalovací seznamy. Také by měla být stejným způsobem použita ve vysvětlujících textech a jiných textech v těle okna, například u dialogových oken nebo upozornění.

Velké první písmeno používejte:

<list>

<item>
V prvním slově.
</item>

<item>
V libovolném slovo, které má ve větě normálně velké písmeno, jako třeba vlastní jména.
</item>

</list>

Například: „The document cannot be found in this location.“ („Dokument nelze v tomto umístění najít.“), „Finding results for London.“ („Hledají se výsledky pro město Londýn.“)

</section>

</section>

<section id="ellipses">

<title>Výpustky (…)</title>

  
Používejte výpustky (…) na konci popisků v případech, kdy je od uživatele požadováno zadání nějakých údajů nebo potvrzení dříve, než se provede daná činnost. Například <gui>Uložit jako…</gui>, <gui>Hledat…</gui> nebo <gui>Smazat…</gui>.

  
Nepoužívejte výpustky u popisků jako <gui>Vlastnosti</gui> nebo <gui>Předvolby</gui>. I když tyto příkazy otevřou okna, která obsahují další funkčnost, popisek neoznačuje konkrétní činnost a proto není potřeba komunikovat ohledně nějaké vstupu nebo potvrzení.

</section>

</page>