]>

<book id="index" lang="cs">

<title>Vývojářská příručka ke zpřístupnění GNOME</title>

<bookinfo>

<abstract role="description">

<para>Příručka ke zpřístupnění GNOME je určena pro vývojáře, kteří chtějí mít jistotu, že výsledek jejich programování bude přístupný širokému okruhu uživatelů. Příručka také pokrývá řadu požadavků článku 508 vlády USA.</para>

</abstract>

<copyright><year>2008</year> <holder>Vincent Alexander</holder></copyright>

<copyright><year>2001, 2002</year> <holder>Calum Benson, Brian Cameron, Bill Haneman, Padraig O'Briain, Sharon Snider</holder></copyright>

<publisher role="maintainer"> 

<publishername>Dokumentační projekt GNOME</publishername> 

</publisher>

<legalnotice id="legalnotice">

<para>Je povoleno kopírovat, šířit a/nebo upravovat tento dokument za podmínek GNU Free Documentation License (GFDL), verze 1.1 nebo jakékoli novější verze vydané nadací Free Software Foundation, bez neměnných oddílů, bez textů předních desek a bez textů zadních desek. Kopie GFD můžete najít <ulink type="help" url="ghelp:fdl">zde</ulink> nebo v souboru COPYING-DOCS dodávaném s touto příručkou.</para>

<para>Tato příručka je součástí kolekce příruček GNOME, distribuovaných pod licencí GFDL. Pokud chcete tento dokument šířit odděleně od kolekce, musíte přiložit kopii licence dle popisu v sekci 6 této licence.</para>

<para>Řada názvů užívaných firmami ke zviditelnění jejich produktů nebo služeb jsou registrované ochranné známky. Na místech, kde jsou tyto názvy v dokumentaci použity a členové Dokumentačního projektu GNOME jsou si vědomi skutečnosti, že se jedná o ochrannou známku, je takový název psán velkými písmeny celý nebo s velkým písmenem na začátku.</para>

<para>DOKUMENT A JEHO UPRAVENÉ VERZE JSOU ŠÍŘENY V SOULADU SE ZNĚNÍM LICENCE GNU FREE DOCUMENTATION LICENSE S NÁSLEDUJÍCÍM USTANOVENÍM: <orderedlist>

<listitem>

<para>DOKUMENT JE POSKYTOVÁN V PODOBĚ „JAK JE“ BEZ ZÁRUKY V JAKÉKOLIV PODOBĚ, NEPOSKYTUJÍ SE ANI ODVOZENÉ ZÁRUKY, ZÁRUKY, ŽE DOKUMENT, NEBO JEHO UPRAVENÁ VERZE, JE BEZCHYBNÝ, NEBO ZÁRUKY PRODEJNOSTI, VHODNOSTI PRO URČITÝ ÚČEL NEBO NEPORUŠENOSTI. RIZIKO NEKVALITY, NEPŘESNOSTI A ŠPATNÉHO PROVEDENÍ DOKUMENTU, NEBO JEHO UPRAVENÉ VERZE, LEŽÍ NA VÁS. POKUD KVŮLI TOMUTO DOKUMENTU, NEBO JEHO UPRAVENÉ VERZI, NASTANE PROBLÉM, VY (NIKOLIV PŮVODNÍ AUTOR NEBO JAKÝKOLIV PŘISPĚVATEL) PŘEBÍRÁTE JAKÉKOLIV NÁKLADY ZA NUTNÉ ÚPRAVY, OPRAVY ČI SLUŽBY. TOTO PROHLÁŠENÍ O ZÁRUCE PŘEDSTAVUJE ZÁKLADNÍ SOUČÁST TÉTO LICENCE. BEZ TOHOTO PROHLÁŠENÍ NENÍ, PODLE TÉTO DOHODY, POVOLENO TENTO DOKUMENT UŽÍVÁT ANI UPRAVOVAT; DÁLE</para>

</listitem>

<listitem>

<para>ZA ŽÁDNÝCH OKOLNOSTÍ A ŽÁDNÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPOKLADŮ, AŤ SE JEDNÁ O PŘEČIN (VČETNĚ NEDBALOSTNÍCH), SMLOUVU NEBO JINÉ, NENÍ AUTOR, PŮVODNÍ PISATEL, KTERÝKOLIV PŘISPĚVATEL NEBO KTERÝKOLIV DISTRIBUTOR TOHOTO DOKUMENTU NEBO UPRAVENÉ VERZE DOKUMENTU NEBO KTERÝKOLIV DODAVATEL NĚKTERÉ Z TĚCHTO STRAN ODPOVĚDNÝ NĚJAKÉ OSOBĚ ZA PŘÍMÉ, NEPŘÍMÉ, SPECIÁLNÍ, NAHODILÉ NEBO NÁSLEDNÉ ŠKODY JAKÉHOKOLIV CHARAKTERU, VČETNĚ, ALE NEJEN, ZA POŠKOZENÍ ZE ZTRÁTY DOBRÉHO JMÉNA, PŘERUŠENÍ PRÁCE, PORUCHY NEBO NESPRÁVNÉ FUNKCE POČÍTAČE NEBO JINÉHO A VŠECH DALŠÍCH ŠKOD NEBO ZTRÁT VYVSTÁVAJÍCÍCH Z NEBO VZTAHUJÍCÍCH SE K POUŽÍVÁNÍ TOHOTO DOKUMENTU NEBO UPRAVENÝCH VERZÍ DOKUMENTU, I KDYŽ BY TAKOVÁTO STRANA BYLA INFORMOVANÁ O MOŽNOSTI TAKOVÉHOTO POŠKOZENÍ.</para>

</listitem>

</orderedlist></para>

</legalnotice>

<authorgroup> 

<author><firstname>Vincent</firstname> <surname>Alexander</surname> <affiliation> <orgname>Dokumentační projekt GNOME</orgname> </affiliation></author>

<author><firstname>Calum</firstname> <surname>Benson</surname> <affiliation> <orgname>Dokumentační projekt GNOME</orgname> </affiliation></author>

<author><firstname>Brian</firstname> <surname>Cameron</surname> <affiliation> <orgname>Dokumentační projekt GNOME</orgname> </affiliation></author>

<author><firstname>Bill</firstname> <surname>Haneman</surname> <affiliation> <orgname>Dokumentační projekt GNOME</orgname> </affiliation></author>

<author><firstname>Padraig</firstname> <surname>O'Briain</surname> <affiliation> <orgname>Dokumentační projekt GNOME</orgname> </affiliation></author> 

<author><firstname>Sharon</firstname> <surname>Snider</surname> <affiliation> <orgname>Dokumentační projekt GNOME</orgname> </affiliation></author>

</authorgroup>

<revhistory>

<revision><revnumber>Vývojářská příručka V2.24.0 ke zpřístupnění GNOME 2.24</revnumber> <date>září 2008</date> <revdescription> 

<para role="author">Dokumentační projekt GNOME</para> 

<para role="publisher">Dokumentační projekt GNOME</para> 

</revdescription></revision>

<revision><revnumber>Vývojářská příručka V2.24.0 ke zpřístupnění GNOME 2.24</revnumber> <date>září 2008</date> <revdescription> 

<para role="author">Dokumentační projekt GNOME</para> 

<para role="publisher">Dokumentační projekt GNOME</para> 

</revdescription></revision>

</revhistory>

<releaseinfo>Tato příručka popisuje pracovní prostředí GNOME ve verzi 2.24.</releaseinfo>

<legalnotice> 

<title>Ohlasy</title> 

<para>Pokud chcete oznámit chybu nebo navrhnout vylepšení vztahující se k pracovnímu prostředí GNOME nebo této příručce, postupujte dle instrukcí v <ulink type="help" url="ghelp:user-guide?feedback">kapitole Ohlasy v uživatelské příručce GNOME</ulink>.</para>

</legalnotice> 

</bookinfo>

<chapter id="gad" status="draft">

<title>Co je to zpřístupnění</title>

<para>Zpřístupnění znamená pomoc lidem s postižením, aby se mohli účastnit běžných každodenních činností. Což zahrnuje práci a využívání služeb, věcí a informací. Součástí GNOME jsou knihovny a podpůrný základní rámec umožňující lidem s postižením používat veškerou funkcionalitu uživatelského pracovního prostředí GNOME.</para>

<para>Ve spojení s asistenčními technologiemi – hlasovým rozhraním, čtečkou obrazovky, alternativním vstupním zařízením, apod. – v případě potřeby mohou lidé s trvalým nebo dočasným postižením i navzdory svému postižení používat pracovní prostředí GNOME a aplikace. Asistenční technologie se mohou hodit i ostatním lidem, když jsou mimo domov nebo kancelář. Například v dopravní zácpě můžete využít hlasový vstup a výstup ke kontrole své elektronické pošty.</para>

<para>Asistenční technologie získávají informace od aplikací pře API ATK (Accessibility Toolkit), který můžete najít v modulu atk v repozitářích GNOME. Díky tomu, že je podpora pro API zpřístupnění vestavěná ve widgetech GNOME, měly by vaše programy pro GNOME fungovat s asistenčními technologiemi poměrně dobře i bez nějakého přispění z vaší strany. Například umí asistenční technologie automaticky číst popisky widgetů, které ve svém programu nastavujete tak jako tak (např. pomocí zavolání funkce jako je <function>gtk_label_set_text()</function> nebo <function>gtk_button_new_with_label()</function>). Umí také zjistit, jestli je k widgetu přiřazena nějaká vysvětlivka a použít ji k popisu widgetu uživateli.</para>

<para>Když věnujete trochu úsilí navíc, může váš program fungovat s asistenčními technologiemi ještě lépe. Mimo toho, že tím pomůžete jednotlivým uživatelům, zatraktivníte tím svůj výtvor také pro vládní a školské zakázky, nehledě na to, že zpřístupnění v těchto případech mnohdy požaduje zákon.</para>

<section>

<title>Typy postižení</title>

<para>Jen v samotné české republice je odhadem přes milión lidí s postižením, kterým může být používání počítače ztíženo kvůli nepřístupnému návrhu softwaru. Globálně má okolo 8 % lidí, který používají webové stránky, nějaký druh postižení. Jednotlivá postižení spadají do některé z těchto kategorií:</para>

<itemizedlist>

<listitem>

<para><emphasis>Zraková postižení</emphasis> – může se pohybovat od zhoršeného vidění (včetně, mimo jiné, šerosleposti, silné krátkozrakosti nebo dalekozrakosti, barvosleposti a tunelového vidění) po úplnou slepotu. Špatná volba velikosti textu a barev a úlohy vyžadující přesnou koordinaci ruky a oka (jako pohyb myší) mohou těmto lidem způsobovat problémy.</para>

</listitem>

<listitem>

<para><emphasis>Pohybové postižení</emphasis> – pro uživatele se špatným ovládáním svalstva nebo svalovou distrofií může být obtížné používat standardní klávesnici nebo myš. Například nemohou zmáčknout dvě klávesy současně nebo mohou s větší pravděpodobností zmáčknout klávesu nechtěně.</para>

</listitem>

<listitem>

<para><emphasis>Sluchová postižení</emphasis> – může se pohybovat od schopnosti slyšet nějaké zvuky, ale nedokázat rozpoznat slova, po úplnou hluchotu. Aplikace, které podávají podstatné informace jen ve zvukové podobě, mohou těmto uživatelům působit problémy.</para>

</listitem>

<listitem>

<para><emphasis>Poruchy rozpoznávání a jazykové</emphasis> – mohou se pohybovat od dyslexie po obtíže s pamatováním věcí, řešením problémů nebo chápáním a používání mluveného či psaného jazyka. Komplikované nebo nekonzistentní zobrazení či špatná volba slov mohou těmto uživatelům ztížit používání počítače.</para>

</listitem>

<listitem>

<para><emphasis>Poruchy vnímání</emphasis> – určité druhy světel nebo zvuků mohou způsobit u vnímavějších uživatelů epileptický záchvat.</para>

</listitem>

</itemizedlist>

</section>

<section id="gad-how-it-works">

<title>Jak zpřístupnění funguje v GNOME</title>

<para>ATK (Accessibility Toolkit – sada nástrojů zpřístupnění) popisuje sadu rozhraní, která musí být implementována v komponentách GUI, aby byly přístupné. Rozhraní jsou nezávislá na vývojářských sadách – implementaci je možné napsat pro libovolnou množinu widgetů, jako je GTK, Motif nebo Qt.</para>

<para>Implementace pro widgety GTK je v modulu nazývaném GAIL (GNOME Accessibility Implementation Library), který je dynamicky načítán za běhu aplikacemi GTK. Když je načten, tak části vaší aplikace, které používají standardní widgety GTK, budou mít základní úroveň zpřístupnění, aniž by bylo v aplikaci potřeba cokoliv upravovat. Když knihovna GAIL není načtená, budou mít widgety GTK výchozí implementaci zpřístupnění, která v podstatě nevrací žádné informace, i když formálně vyhovují API ATK. Aplikace, které používají ovládací prvky Bonobo, zejména ty nezpracovávané, rovněž načtou kód pro podporu zpřístupnění z modulu libgail-gnome. To, jestli aplikace v pracovní prostředí GNOME automaticky načte nebo nenačte knihovny s podporou zpřístupnění, závisí na hodnotě klíče <application>gconf</application> „/desktop/gnome/interface/accessibility“. Pravdivostní hodnota „true“ zapne podporu pro asistenční technologie a aplikace, které volají gnome_program_init automaticky za běhu načtou příslušné knihovny zpřístupnění. Aplikace čistě s GTK+, například ty, které používají gtk+, ale nejsou slinkovány s libgnome, musí spoléhat na hodnotu proměnné prostředí GTK_MODULES, která musí být nastavená na „gail:atk-bridge“, aby se zapnula podpora asistenčních technologií.</para>

<para>Většina asistenčních technologií, které běží v jiných pracovních prostředích, zjistila, že je z historických důvodů potřeba se starat o složitý mimoobrazovkový model běžící aplikace založený na zachytávání událostí OS, o používání nepodporovaných OS a aplikačních funkcí a API a o silně nepřenositelné techniky. To udělalo z podpory asistenčních technologií něco snadno rozbitelného a značně závislého na OS a aplikaci, nebo dokonce verzi aplikace. Oproti tomu v pracovním prostředí GNOME jsou všechny informace požadované AT poskytovány běžící aplikací přes základní rámec přístupnosti do SPI (Service Provider Interface) nezávislého na použité nástrojové sadě. SPI poskytuje prostředky pro unixové asistenční technologie, jako je čtečka obrazovky a lupa obrazovky, aby získaly informace o zpřístupnění od běžících aplikací přes jednotné a stabilní API, a ve většině případů dokáže vyloučit potřebu mimoobrazovkového modelu. Podpora zpřístupnění pro aplikace je „zabudovaná“ v nástrojové sadě pro vývoj aplikací pomocí příslušného API (např. ATK pro většinu nativních aplikací v jazyce C a Java Accessibility API pro aplikace v jazyce Java) a exportována do běžného rozhraní „AT-SPI“ přes příslušný „most“ (viz schéma níže).</para>

<figure id="gad-architecture">

<title>Architektura zpřístupnění v GNOME</title>

<mediaobject><imageobject><imagedata fileref="figures/GNOME_desktop_Accessibility.png" format="PNG"/></imageobject> <textobject><phrase>Schéma architektury zpřístupnění v GNOME</phrase></textobject></mediaobject>

</figure>

<para>Vestavěná podpora zpřístupnění v GNOME znamená, že aplikace vytvořené pomocí standardních widgetů GNOME dostávají podporu pro asistenční technologie „zdarma“ za předpokladu, že widgety nejsou používány neobvyklým způsobem, které by byl v konfliktu s touto vestavěnou podporou.</para>

<para>Widget gtk+/GNOME je zpřístupněný, pokud dodržuje obecná pravidla zpřístupnění uvedená v tomto dokumentu a implementuje rozhraní ATK odpovídající jeho roli v uživatelském rozhraní. Implementace ATK jsou poskytovány pro standardní widgety nástrojové sady GNOME (např. nezastaralé widgety gtk+ a GNOME) a nové widgety, které jsou jednoduše odvozeny ze stávajících widgetů GTK+ nebo GNOME, patřičnou podporu zpřístupnění většinou zdědí. </para>

<para>Ačkoliv vestavěná podpora zpřístupnění v GNOME poskytuje podstatnou funkcionalitu bez nutnosti úpravy částí kódu speciálně pro zpřístupnění, aplikace často vylepšují výchozí popisy pro některé widgety a přizpůsobují je na míru konkrétnímu účelu aplikace pomocí přímého volání metod ATK v aplikaci. Například, ve většině případů by aplikace měly přidat nebo změnit textové popisy u widgetů pomocí příslušného volání funkce ATK, aby asistenční technologie mohly popsat jejich účel nebo stav uživateli. Více informací viz <link linkend="gad-coding-guidelines">Příručka ke kódování s podporou zpřístupnění</link>.</para>

<para>Pokud vaše aplikace používá vlastní widgety, můžete mít nějakou práci s předáváním vlastností těchto widgetů asistenčním technologiím. Více informací viz <link linkend="gad-custom">Zpřístupnění vlastních komponent</link> a <link linkend="gad-api-examples">Příklady, které používají API zpřístupnění</link>.</para>

<para>Další informace ohledně GTK/GTK+ jdoucí více do hloubky najdete v <ulink url="http://library.gnome.org/devel/gtk">referenční příručce GTK+</ulink>, v <ulink url="http://live.gnome.org/GAP/AtkGuide/Gtk">příručce k ATK v části o GTK</ulink>, ve <ulink url="http://library.gnome.org/devel/gtk-tutorial/stable/">výuce GTK+ 2.0</ulink> na webu GNOME a v oficiálních <ulink url="http://library.gnome.org/devel/gtk-faq/stable/">častých dotazech a odpovědích GTK+</ulink>.</para>

</section>

<section id="dev-start">

<title>Rychlý úvod pro vývojáře</title>

<para>Zde je pár věcí pro začátek:</para>

<section id="dev-start-1">

<title>Jak si mohu ověřit, jestli je má aplikace přístupní či nikoliv?</title>

<para>Abyste správně začali, podívejte se nejdříve na <link linkend="gad-overview">Jak udělat aplikace v GNOME přístupné – přehled</link>. Než začnete psát kód, získejte přehled v <link linkend="gad-ui-guidelines">Pokyny k uživatelskému rozhraní ohledně podpory zpřístupnění</link> nebo v <link linkend="gad-coding-guidelines">Příručce k programování s podporou zpřístupnění</link>. Kontrolní seznam pro testování, až skončíte s psaním kódu, najdete v <link linkend="gad-checklist">Kontrolní seznam pro uživatelské rozhraní</link>.</para>

</section>

<section id="dev-start-2">

<title>Jaké jsou nejběžněnší nástrahy?</title>

<para><link linkend="gad-checklist">Kontrolní seznam pro uživatelské rozhraní</link> pokrývá všechny oblasti, které jsou občas přehlédnuty ve stádiu návrhu.</para>

</section>

<section id="dev-start-3">

<title>Jak můžu udělat běžné věci v ATK?</title>

<para>Stručný seznam běžných volání ATK najdete <link linkend="gad-api">zde</link>.</para>

</section>

<section id="dev-start-4">

<title>Jak můžu udělat složitější věci v ATK?</title>

<para>Další informace viz <link linkend="gad-custom">Zpřístupnění vlastních komponent</link> a <link linkend="gad-api-examples">Příklady, které používají API zpřístupnění</link>.</para>

</section>

<section id="dev-start-5">

<title>Úvod do ATK, AT-SPI, GAIL a GTK+</title>

<screenshot>

<mediaobject><imageobject> <imagedata fileref="figures/gaa.jpg"/> </imageobject> <textobject> <phrase>Architektura zpřístupnění v GNOME</phrase> </textobject></mediaobject>

</screenshot>

<para>ATK je sada nástrojů, které používá GNOME k zajištění přístupnosti pro uživatele, kteří potřebují speciální podporu, aby mohli používat svůj počítač. ATK je používáno nástroji, jako je čtečka obrazovky, lupa obrazovky a vstupní zařízení, zajišťujícími plnohodnotnou práci v pracovním prostředí alternativními způsoby. Další informace viz <ulink url="http://java-gnome.sourceforge.net/4.0/doc/api/org/gnome/atk/package-summary.html">projekt ATK na SourceForge</ulink> a <ulink url="http://library.gnome.org/devel/atk/stable/">knihovna ATK</ulink>.</para>

<para>AT-SPI je hlavní rozhraní služby, přes kterou se asistenční technologie dotazují a přijímají upozornění od běžících aplikací. Kompletní API si můžete projít <ulink url="http://library.gnome.org/devel/at-spi-cspi/stable/">zde</ulink>. Doplňující materiály jsou dostupné od <ulink url="http://accessibility.kde.org/developer/atk.php#coreclasses">komunity KDE vyvíjející zpřístupnění</ulink>.</para>

<para>GAIL (GNOME Accessibility Implementation Library) je implementací rozhraní zpřístupnění definovaného v ATK. GTK je nástrojová sada, která je již namapovaná na ATK pomocí modulu GAIL. Licenci, věci ke stažení a další informace můžete najít <ulink url="http://www.t2-project.org/packages/gail.html">zde</ulink>. Jako vynikající zdroj informací pro pokročilé využití ATK  slouží i <ulink url="ftp://ftp.gnome.org/pub/GNOME/sources/gail/">zdrojový kód GAIL</ulink>. Ještě by vás mohla zajímat <ulink url="http://library.gnome.org/devel/gail-libgail-util/stable/">referenční příručka GAIL</ulink>.</para>

<para>GTK+ je knihovna pro vytváření grafického uživatelského rozhraní. Funguje na řadě platforem unixového typu, ve Windows a na zařízeních používajících framebuffer. GTK+ je vydána pod licencí GNU Library General Public License (GNU LGPL), která umožňuje flexibilní licencování pro klientské aplikace. GTK+ má objektově orientovanou architekturu napsanou v jazyce C, která umožňuje maximální pružnost. Je napsáno napojení na další jazyky, včetně C++, Objective-C, Guille/Scheme, Perl, Python, TOM, Ada95, Free Pascal a Eiffel.</para>

<para>Další informace o GTK/GTK+ jdoucí více do hloubky najdete v <ulink url="http://library.gnome.org/devel/gtk">Referenční příručce GTK+</ulink>, v <ulink url="http://wiki.gnome.org/Accessibility/Documentation/GNOME2/AtkGuide/Gtk">části o GTK v příručce ATK</ulink>, ve <ulink url="http://library.gnome.org/devel/gtk-tutorial/stable/">výuce GTK+ 2.0</ulink> hostované na GNOME a v oficiálních <ulink url="http://library.gnome.org/devel/gtk-faq/stable/">častých dotazech a odpovědích o GTK+</ulink>.</para>

</section>

</section>

<section id="gad-overview">

<title>Jak udělat aplikace v GNOME přístupné – přehled</title>

<para>Pokud vaše aplikace používá jen standardní widgety GTK, budete pravděpodobně muset udělat jen minimum věcí, nebo vůbec nic, aby vaše aplikace měla (rozumnou) přístupnost. Dejte ale pozor na objekty ve svém GUI, které nemají přiřazen textový popis, jako jsou grafická tlačítka nebo indikátory stavu, které nemají popisky nebo vysvětlivky.</para>

<para>Nejspíše také budete muset zdokonalit výchozí popis poskytovaný pro některé widgety a přizpůsobit je na míru konkrétnímu účelu widgetu ve vaší aplikaci. U těchto widgetů byste měli přidat nebo změnit textový popis pomocí příslušných funkcí ATK, aby asistenční technologie mohly popsat jejich účel nebo stav uživateli. Více informací viz <link linkend="gad-coding-guidelines">Příručka k programování s podporou zpřístupnění</link>.</para>

<para>Pokud vaše aplikace používá vlastní vidgety, můžete mít nějako práci s předáváním vlastností těchto widgetů asistenčním technologiím. Více informací viz <link linkend="gad-custom">Zpřístupnění vlastních komponent</link> a <link linkend="gad-api-examples">Příklady, které používají API zpřístupnění</link>. Další zajímavé věci se můžete dozvědět z prezentace, kterou měl Marc Mulcahy na konfefrenci GUADEC pod názvem <ulink url="https://projects.gnome.org/accessibility/talks/GUAD3C/making-apps-accessible/start.html">„Making GNOME Applications Accessible“</ulink> (Zpřístupnění aplikací GNOME).</para>

</section>

<section id="gad-coding-guidelines">

<title>Příručka k programování s podporou zpřístupnění</title>

<para>Zde je několik věcí, které můžete udělat ve svém kódu, abyste zajistili, že váš program bude pracovat co nejlépe s asistenčními technologiemi. (V části <link linkend="gad-ui-guidelines">Pokyny k uživatelskému rozhraní ohledně podpory zpřístupnění</link> v této příručce můžete najít seznam věcí, které byste měli vzít do úvahy, když navrhujete GUI.):</para>

<itemizedlist>

<listitem>

<para>U komponent, které nezobrazují krátký název (jako jsou grafická tlačítka), určete název pomocí <function>atk_object_set_name()</function>. Budete to chtít u čistě obrázkových tlačítek, u panelů, které poskytují logické seskupení, u textových oblastí a pod.</para>

</listitem>

<listitem>

<para>Pokud nemůžete ke komponentě poskytnout vysvětlivku, použijte místo toho <function>atk_object_set_description()</function>, která poskytne popis, který mohou asistenční technologie předat uživateli. Například poskytnutí zpřístupňujícího popisu pro tlačítko <guibutton>Zavřít</guibutton> by vypadalo takto:</para>

<example>

<title>Poskytnutí zpřístupňujícího popisu pro GtkButton</title>

<programlisting>

{

  AtkObject *obj;

  obj = gtk_widget_get_accessible(button);

  atk_object_set_description(obj,_("Closes the window"));

}

</programlisting>

</example>

</listitem>

<listitem>

<para>Použijte <function>atk_image_set_description()</function> k poskytnutí textového popisu ke všem obrázkům a ikonám ve svém programu.</para>

</listitem>

<listitem>

<para>Pokud několik komponent tvoří logickou skupinu, zkuste je vložit do jednoho kontejneru.</para>

</listitem>

<listitem>

<para>Kdykoliv máte popisek, který popisuje jinou komponentu, použijte <function>atk_relation_set_add_relation()</function>, aby asistenční technologie dokázala najít komponentu, se kterou je popisek svázán. (Když přidružíte popisek s komponentou pomocí <function>gtk_label_set_mnemonic_widget()</function>, je vztah <constant>ATK_RELATION_LABEL_FOR</constant> vygenerován automaticky, takže následující kód nebude nutný):</para>

<example>

<title>Vytvoření vztahu mezi GtkLabel a GtkWidget</title>

<programlisting>

{

  GtkWidget *widget;

  GtkLabel *label;

  AtkObject *atk_widget, *atk_label;

  AtkRelationSet *relation_set;

  AtkRelation *relation;

  AtkObject *targets[1];

  atk_widget = gtk_widget_get_accessible(widget);

  atk_label = gtk_widget_get_accessible (GTK_WIDGET(label));

  relation_set = atk_object_ref_relation_set (atk_label);

  targets[0] = atk_widget;

  relation = atk_relation_new(targets,1, ATK_RELATION_LABEL_FOR);

  atk_relation_set_add(relation_set,relation);

  g_object_unref(G_OBJECT(relation));

}

</programlisting>

</example>

</listitem>

<listitem>

<para>Když vytvoříte vlastní widget, zajistěte, aby podporoval zpřístupnění. Vlastní komponenty, které jsou potomky jiných widgetů GTK, by měly přepsat zděděnou podporu zpřístupnění podle potřeby. Více informací viz <link linkend="gad-custom">zpřístupnění vlastních komponent</link>.</para>

</listitem>

<listitem>

<para>Neničte věci, které dostanete zdarma! Když bude mít vaše GUI nezpřístupněný kontejner, kterákoliv komponenta uvnitř tohoto kontejneru se může stát nepřístupnou.</para>

</listitem>

</itemizedlist>

</section>

<section id="gad-api">

<title>API zpřístupnění</title>

<para>Zde je pár základních volání API, která můžete potřebovat pro použití ve své aplikaci, když chcete zajistit, že bude pracovat s asistenčními technologiemi. Celé API zpřístupnění je rozšiřitelné, abyste mohli například psát své vlastní widgety pro podporu zpřístupnění.</para>

<title>Běžně používaná volání API ATK</title>

<tgroup cols="2" align="left">

<row>

<entry>API</entry>

<entry>Popis</entry>

</row>

<row>

<entry>

<para><function>AtkObject* gtk_widget_get_accessible (GtkWidget*)</function></para>

</entry>

<entry>

<para>Vrací objekt zpřístupnění, který popisuje zadaný Widget GTK pro asistenční technologii.</para>

</entry>

</row>

<row>

<entry>

<para><function>void atk_object_set_name (AtkObject*, const gchar*)</function></para>

</entry>

<entry>

<para>Nastavuje název pro zpřístupněný objekt. Například, pokud je objektem grafické tlačítko, které při zmáčknutí ukončí aplikaci, může být název „Quit“.</para>

</entry>

</row>

<row>

<entry>

<para><function>void atk_object_set_description (AtkObject*, const gchar*)</function></para>

</entry>

<entry>

<para>Nastaví textový popis zpřístupněného objektu. Například, když je objektem grafické tlačítko „Zavřít“, může být popis „Closes the window“.</para>

</entry>

</row>

<row>

<entry>

<para><function>AtkRelation* atk_relation_new (AtkObject**, gint, AtkRelationType)</function></para>

</entry>

<entry>

<para>Vytvoří nový vztah mezi zadaným klíčem a zadaným seznamem cílových objektů. Vztah normálně říká asistenční technologii, že některý widget nějak souvisí s jiným. Například, že konkrétní widget GtkLabel je nadpisem widgetu GtkTreeView v tom samém okně.</para>

</entry>

</row>

<row>

<entry>

<para><function>void atk_image_set_description (AtkImage*, const gchar*)</function></para>

</entry>

<entry>

<para>Nastaví textový popis zpřístupněného obrázkového objektu. Například, když je objektem náhled viruální plochy v apletu na panel, může být popis „Image showing window arrangement on desktop 1“.</para>

</entry>

</row>

</tgroup>

</section>

<section id="gad-api-examples">

<title>Příklady, které používají API zpřístupnění</title>

<para>Jak bylo uvedeno již dříve, měli byste mít jen málo práce, nebo vůbec žádnou, s tím, abyste měli svoji aplikaci zpřístupněnou, když budete používat sadu widgetů GTK nebo jinou knihovnu widgetů, které implementují rozhraní ATK. Dvě hlavní obvyklé věci, kterým byste měli věnovat v takovém případě věnovat pozornost, jsou:</para>

<itemizedlist>

<listitem>

<para>Poskytnout popisy některým ovládacím prvkům a obrázkům pomocí <function>atk_object_set_description()</function> nebo <function>atk_image_set_description():</function></para>

<example>

<title>Nastavení popisu zpřístupnění pro tlačítko</title>

<programlisting>

{

   AtkObject *obj;

   obj = gtk_widget_get_accessible(button);

   atk_object_set_description(obj,_("Opens Preferences dialog"));

}

</programlisting>

</example>

<para>

</para>

</listitem>

<listitem>

<para>Určit vztahy mezi některými neobvyklými seskupeními widgetů pomocí <function>atk_relation_new()</function> a <function>atk_relation_set_add()</function>:</para>

<example>

<title>Definice zpřístupňujícího vztahu mezi dvěma ovládacími prvky</title>

<programlisting>

{

  GtkWidget *widget;

  GtkLabel *label;

  AtkObject *atk_widget, *atk_label;

  AtkRelationSet *relation_set;

  AtkRelation *relation;

  AtkObject *targets[1];

  atk_widget = gtk_widget_get_accessible (widget);

  atk_label = gtk_widget_get_accessible (GTK_WIDGET(label));

  relation_set = atk_object_ref_relation_set (atk_label);

  targets[0] = atk_widget;

  relation = atk_relation_new(targets,1, ATK_RELATION_LABEL_FOR);

  atk_relation_set_add(relation_set,relation);

  g_object_unref(G_OBJECT(relation));

}

</programlisting>

</example>

</listitem>

</itemizedlist>

<para>Příklady ve zbytku této části se většinou věnují nuancím v celém ATK. Pokrývá techniky, které možná nebudete nikdy potřebovat jako vývojář aplikací, ale mohou vás zajímat při psaní vlastních widgetů (viz <link linkend="gad-custom">Zpřístupnění vlastních komponent</link>) nebo když chcete napsat aplikaci pro asistenční technologii. Ať už bude účel jakýkoliv, je vynikajícím zdrojem informací pro pokročilé využití ATK přímo <ulink url="ftp://ftp.gnome.org/pub/GNOME/sources/gail/">zdrojový kód GAIL</ulink>. Upozorňujeme, že od GTK 3.1.10 byla knihovna Gail začleněna přímo do GTK+, a není již samostatným modulem.</para>

<section>

<title>Moduly Gtk</title>

<para>Programy, které používají GAIL (knihovnu implementující zpřístupnění pro widgety GTK), jsou napsány jako moduly GTK. Modul GTK se nahraje do programového prostoru, když proměnná prostředí <varname>GTK_MODULES</varname> uvádí název příslušné knihovny modulu. Pokud máte více knihoven modulů, oddělte je dvojtečkou. Například:</para>

<para><userinput>setenv GTK_MODULES "libgail:libtestprops"</userinput></para>

<para>Všechny moduly GTK mají funkci <function>gtk_module_init()</function>.</para>

</section>

<section>

<title>Sbírání informací o zpřístupnění z aplikace</title>

<para>Program, který si přeje používat volání ATK, bude pravděpodobně muset udělat jednu (nebo více) z následujících věcí:</para>

<orderedlist>

<listitem>

<para>Vytvořit sledování události, například pomocí funkce <function>atk_add_focus_tracker()</function>:</para>

<programlisting>atk_add_focus_tracker (_my_focus_tracker);</programlisting>

<para>kde <function>_my_focus_tracker()</function> je funkce s tímto prototypem:</para>

<programlisting>void _my_focus_tracker (AtkObject *aobject);</programlisting>

</listitem>

<listitem>

<para>Vytvořit globální naslouchání události pomocí atk_add_global_event_listener():</para>

<programlisting>

mouse_watcher_focus_id =   atk_add_global_event_listener(_my_global_listener,"Gtk:GtkWidget:enter_notify_event");

</programlisting>

<para>kde <function>_my_global_listener</function> má prototyp z <function>_my_global_listener</function> v Glib. Tento příklad způsobí, že funkce <function>_my_global_listener()</function> bude volána, kdykoliv se vyskytne signál enter_notify_even na objektu <type>GtkWidget</type>.</para>

</listitem>

<listitem>

<para>K objektu ATK nejvyšší úrovně získáte přístup zavoláním následující funkce.</para>

<programlisting>AtkObject *root_obj = atk_get_root();</programlisting>

<para>Vrací <type>AtkObject</type>, který obsahuje všechna okna nejvyšší úrovně v aktuálně běžícím programu. Uživatel pak může procházet hierarchií objektů pomocí přístupu k potomkům kořenového objektu, které odpovídají oknům nejvyšší úrovně.</para>

</listitem>

</orderedlist>

</section>

<section>

<title>Dotazování se rozhraní objektu <type>AtkObject</type></title>

<para>Když máte vyhledán <type>AtkObject</type> patřící k objektu v aplikaci (např. pomocí <function>gtk_widget_get_accessible()</function>), můžete různými způsoby zjistit, která rozhraní má implementována:</para>

<orderedlist>

<listitem>

<para>Použijte podporovaná makra <function>ATK_IS_…</function>, například:</para>

<itemizedlist>

<listitem>

<para><function>ATK_IS_ACTION(atkobj)</function></para>

</listitem>

<listitem>

<para><function>ATK_IS_COMPONENT(atkobj)</function></para>

</listitem>

<listitem>

<para>atd. (pro každé rozhraní je jedno)</para>

</listitem>

</itemizedlist>

<para>Pokud makro vrací <function>TRUE</function>, volání rozhraní může být na objektu ATK bezpečně provedeno.</para>

</listitem>

<listitem>

<para>Otestujte roli <type>AtkObject</type> zavoláním <function>atk_object_get_role()</function>. Kterákoliv daná role implementuje určitý počet API pro ATK.</para>

</listitem>

</orderedlist>

</section>

<section>

<title>Nastavení zpracování signálu ATK</title>

<para>Kupříkladu použití signálu <constant>column_inserted</constant>:</para>

<programlisting>

table_column_inserted_id = g_signal_connect_closure_by_id (my_atk_obj, 

g_signal_lookup("column_inserted", G_OBJECT_TYPE(my_atk_obj)), 0, 

g_cclosure_new(G_CALLBACK (_my_table_column_inserted_func), NULL, NULL), FALSE);

</programlisting>

<para>Tento kód způsobí, že funkce <function>_my_table_column_inserted_func()</function> bude volána pokaždé, když je na objektu <type>AtkObject</type> <varname>my_atk_object</varname> vyslán signál column_inserted.</para>

<para>Připojení signálu se lehce liší, když signál podporuje detaily. Signál <constant>children_changed</constant> podporuje detail <parameter>add</parameter>. Pro připojení k signálu, když je určen i detail <parameter>add</parameter>, se používá tato technika:</para>

<programlisting>

child_added_id = g_signal_connect_closure (my_atk_obj,"children_changed::add",

g_cclosure_new (G_CALLBACK(_my_children_changed_func), NULL, NULL), FALSE);

</programlisting>

<para>Tento kód způsobí, že funkce <function>_my_children_changed_func()</function> bude volána pokaždé, když je na objektu <type>AtkObject</type> <varname>my_atk_obj</varname> vyslán signál <constant>children_changed</constant> s detailem <parameter>add</parameter>.</para>

</section>

<section>

<title>Implementace objektu ATK</title>

<para>Budete muset implementovat vlastní objetky ATK pro widgety, které zatím nemají implementaci zpřístupnění v GAIL (nebo jiné obdobné knihovně pro jinou sadu widgetů). Měly by být implementovány jako modul GTK, který by, stejně jako před tím, měl být zahrnut v proměnné prostředí <envar>GTK_MODULES</envar>, aby se načetl za běhu.</para>

<section>

<title>Registr</title>

<para>V tomto příkladu budeme předpokládat, že máme objekt s názvem GTK_TYPE_MYTYPE. Implementace ATK bude volat <type>MYATKIMP_TYPE_MYTYPE</type>. Bude zapotřebí generátor s názvem <type>MYATKIMP_TYPE_MYTYPE_FACTORY</type>.</para>

<para>Abyste zaregistrovali implementaci ATK objektu GTK, musí ve funkci <function>gtk_module_init()</function> modulu následovat tyto kroky:</para>

<orderedlist>

<listitem>

<para>Získejte přístup k výchozímu registru:</para>

<programlisting>

default_registry = atk_get_default_registry();

</programlisting>

</listitem>

<listitem><para>Zaregistrujte objekt ATK ve funkci <function>gtk_module_init()</function> tohoto modulu pomocí zavolání této funkce:</para>

<programlisting>

atk_registry_set_factory_type (default_registry, GTK_TYPE_MYTYPE, 

MYATKIMP_TYPE_MYTYPE_FACTORY); 

</programlisting>

</listitem>

</orderedlist>

<para>Tím se zaregistruje implementace AtkObject pro <type>GTK_TYPE_MYTYPE</type> do <type>MYATKIMP_TYPE_MYTYPE_FACTORY</type>. Tento generátor bude implementován, takže bude známo, jak sestavit objekty typu <type>MYATKIMP_TYPE_MYTYPE</type>.</para>

</section>

<section>

<title>Generátor</title>

<para>Generátor (factory) musí být implementován jako dceřiná třída typu <type>ATK_TYPE_OBJECT_FACTORY</type> a musí implementovat funkci <function>create_accessible()</function>. Tato funkce musí vytvořit příslušný <type>AtkObject</type>. Generátor lze použít k vytvoření více než jednoho typu objektu, přičemž jeho funkce <function>create_accessible()</function> musí být dostatečně chytrá, aby sestavila a vrátila správný <type>AtkObject</type>.</para>

</section>

<section>

<title>Implementace ATK pro zadaný objekt</title>

<para>Všechny <type>GObject</type> implementují funkci <function>get_type()</function>. Když vezmeme předchozí příklad, podle konvence pojmenování by název funkce byl <function>myatkimp_mytype_get_type()</function>.</para>

<para>V této funkci určujete, která rozhraní bude váš objekt implementovat. Když by se použila logika, která byla použita v této funkci <function>get_type()</function>, implementoval by objekt rozhraní <type>ATK_TEXT</type>:</para>

<example>

<title>Vzorová funkce <function>get_type()</function></title>

<programlisting>

static const GInterfaceInfo atk_text_info = 

{ 

   (GInterfaceInitFunc) atk_text_interface_init, 

   (GInterfaceFinalizeFunc) NULL, 

   NULL 

}; 

g_type_add_interface_static (type, ATK_TYPE_TEXT, 

                             &atk_text_info); 

</programlisting>

</example>

<para>Měla by být implementována funkce <function>atk_text_interface_init()</function>, která má následující prototyp:</para>

<programlisting>

void atk_text_interface_init (AtkTextIface *iface); 

</programlisting>

<para>Tato funkce by napojila volání funkce rozhraní na konkrétní implementaci následovně:</para>

<example>

<title>Napojení volání vlastního rozhraní na implementaci AtkObject</title>

<programlisting>

void 

atk_text_interface_init (AtkTextIface *iface) 

{ 

   g_return_if_fail (iface != NULL); 

   iface->get_text = myatkimp_mytype_get_text; 

   iface->get_character_at_offset = myatkimp_mytype_get_character_at_offset; 

   ... 

}

</programlisting>

</example>

<para>Potom by bylo potřeba implementovat funkce <function>myatkimp_mytype_get_text()</function>, <function>myatkimp_mytype_get_character_at_offset()</function> a zbytek funkcí rozhraní <type>ATK_TEXT</type>.</para>

</section>

<section>

<title>Implementace <type>AtkObject</type></title>

<para>Objekty <type>AtkObject</type> jsou potomci <type>GObjects</type> a všechny objekty <type>GObjects</type> potřebují specifikovat funkci <function>get_type()</function>. Zde je příklad, který nastavuje třídu a instanci inicializátoru. Tato funkce <function>get_type()</function> rovněž definuje, že objektu implementuje <type>ATK_TEXT</type>, a definuje, že rodičovský objekt bude <type>MYATKIMP_MYPARENTTYPE</type>.</para>

<example>

<title>Ukázková implementace <function>get_type()</function></title>

<programlisting>

GType 

myatkimp_mytype_get_type (void) 

{ 

   static GType type = 0; 

   if (!type) 

   { 

      static const GTypeInfo tinfo = 

      { 

         sizeof (GailLabelClass), 

         (GBaseInitFunc) NULL,                              /* base init */ 

         (GBaseFinalizeFunc) NULL,                          /* base finalize */

         (GClassInitFunc) myatkimp_mytype_class_init,       /* class init */ 

         (GClassFinalizeFunc) NULL,                         /* class finalize */ 

         NULL,                                              /* class data */ 

         sizeof (GailLabel),                                /* instance size */ 

         0,                                                 /* nb preallocs */ 

         (GInstanceInitFunc) myatkimp_mytype_instance_init, /* instance init */ 

         NULL                                               /* value table */ 

      }; 

      /* Set up atk_text_info structure used below */ 

      static const GInterfaceInfo atk_text_info = 

      { 

         (GInterfaceInitFunc) atk_text_interface_init, 

         (GInterfaceFinalizeFunc) NULL, 

         NULL 

      }; 

      /* Set up typename and specify parent type */ 

      type = g_type_register_static (MYATKIMP_MYPARENTTYPE, 

            "MyatkimpMytype", &tinfo, 0); 

      /* This class implements interface ATK_TYPE_TEXT */ 

      g_type_add_interface_static (type, ATK_TYPE_TEXT, 

                                   &atk_text_info); 

   } 

   return type; 

} 

</programlisting>

</example>

</section>

<section>

<title>Inicializace třídy/instance</title>

<para>Budete muset vytvořit inicializátor třídy pro objekt <type>GObject</type>, pokud vaše implementace <type>AtkObject</type> buď:</para>

<orderedlist>

<listitem>

<para>Znovu definuje kterákoliv volání funkcí definovaná v rodiči objektu. To je typicky nutné, když některý objekt potřebuje implementovat funkci, jako je <function>atk_object_get_n_accessible_children()</function>. To je nutné, když má objekt potomka, ale ten není reprezentován widgetem.</para>

<para>Například, když implementace ATK protřebuje přepsat funkci <function>get_name()</function> v <type>AtkObject</type>, vypadala by inicializace třídy nějak takto:</para>

<example>

<title>Inicializace třídy, která přepisuje rodičovskou funkci <function>get_name()</function></title>

<programlisting>

myatkimp_mytype_class_init (GailLabelClass *klass) 

{ 

  AtkObjectClass *class = ATK_OBJECT_CLASS (klass); 

  class->get_name = myatkimp_mytype_get_name; 

} 

</programlisting>

</example>

</listitem>

<listitem><para>Vyžaduje funkci <function>parent->init</function>, <function>parent->notify_gtk</function> nebo <function>parent->finalize</function>. Tento příklad definuje všechny tři:</para>

<example>

<title>Inicializátor třídy, který definuje své vlastní funkce <function>init()</function>, <function>notify_gtk()</function> a <function>finalize()</function></title>

<programlisting>

static ParentObjectType *parent_class = NULL; 

myatkimp_mytype_class_init (GailLabelClass *klass) 

{ 

   ParentObjectType *parent_class = (ParentObjectType*)klass; 

   /* 

    * Caching the parent_class is necessary if the init, 

    * notify_gtk, or finalize functions are set up. 

    */ 

    parent_class = g_type_class_ref (MYATKIMP_TYPE_PARENT); 

    parent_class->init = myatkimp_mytype_widget_init; 

    parent_class->notify_gtk = myatkimp_mytype_real_notify_gtk; 

    parent_class->finalize = myatkimp_mytype_finalize; 

}

</programlisting>

</example>

<orderedlist>

<listitem>

<para>parent->init</para>

<para>Funkce <function>parent->init()</function> může být nutná, když implementace ATK potřebuje udělat něco z následujícího:</para> 

<orderedlist>

<listitem>

<para>Ukládat do mezipaměti data získaná z widgetu GTK v pozadí.</para>

</listitem>

<listitem>

<para>Naslouchat signálům z widgetu GTK v pozadí.</para>

</listitem>

</orderedlist>

<para>Zde je příklad obojího:</para>

<example>

<title>Vlastní funkce <function>init()</function></title>

<programlisting>

void 

gail_tree_view_widget_init (MyatkimpMytype  *mytype, 

                            GtkWidget       *gtk_widget) 

{ 

   /* Make sure to call the parent's init function */ 

   parent_class->init (widget, gtk_widget); 

   /* Cache a value in the ATK implementation */ 

   mytype->cached_value = gtk_widget_function_call(); 

   /* Listen to a signal */ 

   gtk_signal_connect (GTK_OBJECT (gtk_widget), 

                       "signal-type", 

                       GTK_SIGNAL_FUNC (_myatkimp_mytype_signal_type), 

                       NULL); 

} 

</programlisting>

</example>

<para>Když by byl v tomto příkladu zadaný signál <type>signal-type</type> vygenerován z <varname>gtk_widget</varname> v pozadí, byla by pak zavolána funkce <function>_myatkimp_mytype_signal_type()</function>.</para>

</listitem>

<listitem>

<para>parent->notify_gtk</para>

<para>Když implementace ATK potřebuje naslouchat upozornění na nějakou vlastnost u objektu GTK v pozadí, může být nutná funkce <function>parent->notify_gtk()</function>. Například:</para>

<example>

<title>Vlastní funkce <function>notify_gtk()</function></title>

<programlisting>

void 

myatkimp_mytype_real_notify_gtk (GObject    *obj, 

                                 GParamSpec *pspec) 

{ 

   GtkWidget *widget = GTK_WIDGET (obj); 

   AtkObject* atk_obj = gtk_widget_get_accessible (widget); 

   if (strcmp (pspec->name, "property-of-interest") == 0) 

   { 

      /* Handle the property change. */ 

   } 

   else 

   { 

      parent_class->notify_gtk (obj, pspec); 

   } 

} 

</programlisting>

</example>

</listitem>

<listitem>

<para>parent->finalize</para>

<para>Když je potřeba uvolnit některá data při zničení instance <type>GObject</type>, pak je potřeba funkce <function>finalize()</function> k uvolnění paměti: Například:</para>

<example>

<title>Vlastní funkce <function>finalize()</function></title>

<programlisting>

void 

myatkimp_mytype_finalize (GObject *object) 

{ 

   MyAtkimpMyType *my_type = MYATKIMP_MYTYPE (object); 

   g_object_unref (my_type->cached_value); 

   G_OBJECT_CLASS (parent_class)->finalize (object); 

} 

</programlisting>

</example>

</listitem>

</orderedlist>

</listitem>

</orderedlist>

</section>

</section>

</section>

<section id="gad-custom">

<title>Jak zajistit zpřístupnění vlastních komponent</title>

<para>Přidání podpory ATK do vašeho vlastního widgetu zajistí jeho spolupráci s infrastrukturou zpřístupnění. Zde jsou obecné kroky, které jsou nutné:</para>

<itemizedlist>

<listitem>

<para>vyhodnotit vlastní widget podle pravidel v <link linkend="gad-ui-guidelines">Příručce k uživatelskému rozhraní</link></para>

</listitem>

<listitem>

<para>určit, která <ulink url="https://developer.gnome.org/atk/stable/interfaces.html">rozhraní ATK</ulink> by měl vlastní widget implementovat, s ohledem na množinu vlastnosí widgetu a funkci</para>

</listitem>

<listitem>

<para>vyhodnotit, která <ulink url="https://developer.gnome.org/atk/stable/interfaces.html">rozhraní ATK</ulink> mohou být zděděna z třídy rodičovského widgetu</para>

</listitem>

<listitem>

<para>implementovat příslušná rozhraní ATK pro třídu widgetu jedním ze dvou způsobů:</para>

<itemizedlist>

<listitem>

<para>přímo vlastním widgetem nebo</para>

</listitem>

<listitem>

<para>v podtypu <ulink url="http://library.gnome.org/devel/atk/stable/AtkObject.html"><type>AtkObject</type></ulink> vytvořeném novou podtřídou <ulink url="http://library.gnome.org/devel/atk/stable/AtkObjectFactory.html"><type>AtkObjectFactory</type></ulink></para>

</listitem>

</itemizedlist>

<para>Pokud je použita druhá metoda, musí být za běhu pomocí <type>AtkObjectFactoryRegistry</type> zaregistrován typ generátoru.</para>

</listitem>

</itemizedlist>

<para><ulink url="ftp://ftp.gnome.org/pub/GNOME/sources/gail/">Zdrojový kód GAIL</ulink> poskytuje skvělou výuku pro pokročilé používání ATK.</para>

</section>

<section id="gad-ui-guidelines">

<title>Pokyny k uživatelskému rozhraní ohledně podpory zpřístupnění</title>

<para>Když navrhujete uživatelské rozhraní své aplikace, je zde několik jednoduchých zásad, kterých byste se měli držet, abyste zajistili, že bude použitelné pro tak široký okruhem uživatelů, jak jen to je možné, ať už spolu s asistenčními technologiemi nebo bez nich. Nenechte se zmást pocitem, že to „děláte jen pro lidi se zdravotním postižením“, a protože víte, že takováto osoba nebude vaši aplikaci nikdy používat, nemusíte se tím zabývat. Následující zásady vylepší použitelnost vaší aplikace celkově pro všechny, kdo ji budou používat – včetně vás!</para>

<section>

<title>Obecné</title>

<para>Všichni býváme znechucení, když nemůžeme v aplikaci najít některou funkci nebo se spleteme, což nás stojí pár minut to napravit, pokud to napravit je možné. Pokud máte nějaký typ postižení, jsou šance na potřebu věnovat více úsilí a přijít o čas podstatně vyšší. Následujících několik základních obecných zásad pomůže předejít těmto situacím pro všechny uživatele.</para>

<itemizedlist>

<listitem>

<para>Poskytněte funkci „Zpět“ pro všechny činnosti, které mění uživatelova data nebo nastavení aplikace. Pokud je to možné, nabídněte více úrovní pro funkce zpět a znovu a seznam s historií, kde uživatel získá přehled, které činnosti se budou vracet zpět.</para>

</listitem>

<listitem>

<para>Poskytněte příkazy pro obnovení výchozích nastavení. Pokud některé konkrétní nastavení může způsobit úplnou nepoužitelnost aplikace pro uživatele, např. nastavení příliš malého písma, bylo by vhodnější poskytnout možnost obnovit výchozí nastavení někde mimo vlastní aplikaci. Například se to dá provést přepínačem příkazového řádku.</para>

</listitem>

<listitem>

<para>Pomozte uživatelům vyvarovat se nesprávných věcí. To je důležité zejména pro činnosti, které mohou být provedné nechtěně (např. myší) nebo je nelze snadno vrátit zpět (např. přepsaný soubor). Zvažte použití potvrzovacího dialogového okna nebo přinucení uživatele přepnout se do určitého režimu, když se chystá provést potenciálně destruktivní činnost.</para>

</listitem>

<listitem>

<para>Omezte zátěž uživatele na zapamatování si věcí. Například umožněte uživateli zobrazit si naráz více dokumentů a zajistěte, že nápověda nebo jiné informace mohou být vidět i během postupu, který popisují. Umožněte uživatelům kopírovat libovolné informace, které jsou zobrazené, a vložit je kamkoliv, kde lze zadávat data.</para>

</listitem>

<listitem>

<para>Nenuťte uživatele vkládat disky. V závislosti na uživatelově konkrétním postižení může pro něj být fyzicky obtížné vložit nebo vyměnit disk, nebo pro něj může být obtížné zjistit, o který disk se jedná. Pokud je vaše aplikace instalována z disku CD, nabídněte možnost zkopírovat všechny soubory, které budou zapotřebí, na uživatelův pevný disk.</para>

</listitem>

<listitem>

<para>Neumisťujte často používané funkce hluboko do struktury nabídky. Ať už používáte myš, klávesnici nebo jiné vstupní zařízení, je lepší se hluboce vnořeným položkám v nabídkách vyhnout. Mimo to, že je obtížne si zapamatovat, kde je najdete, je vždy také časově náročné se k nim dostat.</para>

</listitem>

<listitem>

<para>Neveďte uživatele kroky, které nejsou nutné. Například, průvodci jsou užiteční pro uživatele, kteří mají problém pracovat s velkým množstvím různých voleb naráz, ale jiní uživatelé třeba potřebují ušetřit čas nebo počet zmáčknutí kláves. Tito uživatelé těží výhodu z možnosti přeskočit nepotřebné kroky nebo z možnosti přejít přímo na ten, který potřebují. Zvažte v průvodci nabídnutí tlačítka <guibutton>Dokončit</guibutton>, které přeskočí zbývající kroky do konce a bude pro ně předpokládat výchozí odpovědi. Pokud má proces mnoho kroků, zvažte, zda se na začátku uživatele nezeptat, jestli chce projít všemi kroky nebo jen těmi nejběžnějšími.</para>

</listitem>

</itemizedlist>

</section>

<section>

<title>Ovládání klávesnicí</title>

<para>Dobře navržené klávesnicové uživatelské rozhraní hraje klíčovou roli, když navrhujete přístupný software. Slepí uživatelé dokáží software lépe obsluhovat pomocí klávesnice, protože ovládání myší závisí na vizuální zpětné vazbě vůči poloze ukazatele myši. Také pohybová postižení mohou uživateli bránit v úspěšné obsluze myší, protože to vyžaduje schopnost jemného motorického ovládání.</para>

<para>Proto je důležité umožnit všechny činnosti prováděné myší provést i pomocí klávesnice, včetně přístupu z klávesnice ke všem nástrojovým lištám, nabídkám, odkazům a tlačítkům. Každá funkce, kterou vaše aplikace nabízí, by měla být dostupná čistě pomocí klávesnice. Pokud musíte, skryjte si během testování své aplikace myš!</para>

<para>Většina funkcionality by měla být snadno přístupná pomocí horkých kláves a klávesových zkratek a pomocí funkcí ovládání zabudovaných v nástrojové sadě, na které je aplikace vyvíjena. Nicméně nad některými operacemi, jako „táhni a upusť“, se budete muset zamyslet hlouběji.</para>

<itemizedlist>

<listitem>

<para>Poskytněte účinný přístup z klávesnice ke všem funkcím aplikace. Někteří uživatelé nemusí být schopní používat myš a řada pokročilých uživatelů dává tak jako tak přednost klávesnici. Také některá specializovaná zařízení asistenčních technologií mohou simulovat spíše události od klávesnice než od myši. Protože pro některé uživatele je psaní náročně nebo až bolestivé, je důležité nabídnout uživatelské rozhraní, které minimalizuje počet zmáčknutí kláves pro libovolný účel.</para>

</listitem>

<listitem>

<para>Použijte logické pořadí pro obsluhu klávesnicí. Když se pohybujete po okně pomocí klávesy <keycap>Tab</keycap>, měly by se ovládací prvky zaměřovat v předvídatelném pořadí. V národních prostředích západní civilizace to normálně je zleva doprava a shora dolů.</para>

</listitem>

<listitem>

<para>Zajistěte správné pořadí pro ovládání klávesou Tabulátor u ovládacích prvků, které se aktivují zaškrtávacím políčkem, skupinovým přepínačem nebo přepínacím tlačítkem. Když je se takovýmto prvkem provede aktivace, všechny závislé ovládací prvky se aktivují naopak ovládací prvky závislé na ostatních přepínacích prvcích ve skupině se deaktivují. Když uživatel vybere zaškrtávací políčko, skupinový přepínač nebo přepínací tlačítko, které mají závislé ovládací prvky, nepřesouvejte automaticky zaměření na první závislý ovládací prvek, ale ponechte zaměřený ten, který uživatel vybral.</para>

</listitem>

<listitem>

<para>Nepřepisujte funkce zpřístupnění již existující na úrovní systému. Například <ulink url="http://www.rehab.uiuc.edu/accessx/overview.html">AccessX</ulink> je rozšíření pro Xserver, které je podporováno od X11R6. Funkce MouseKeys (myš z klávesnice) v tomto rozšíření umožňuje pohyb myši a kliknutí jejích tlačítek simulovat pomocí číselné klávesnice. Proto byste neměli přidávat do své aplikace funkce, které jsou přístupné jen zmáčknutím kláves na číselné klávesnici, protože uživatelé spoléhající na funkci MouseKeys je nebudou moci použít.</para>

</listitem>

<listitem>

<para>Pokud je to možné, nabídněte pro klávesnicové činnosti více variant. Pro některé uživatele mohou být některé klávesy a kombinace kláves snadnější na použití než jiné.</para>

</listitem>

<listitem>

<para>Pokud je to možné, poskytněte přístup k funkcím jak z klávesnice, tak myší. Někteří uživatelé mohou být schopní používat buď jen myš nebo jen klávesnici, ale ne obojí.</para>

</listitem>

<listitem>

<para>Nepřiřazujte nepříjemně dosažitelné kombinace často prováděným činnostem na klávesnici. Někteří lidé mohou být schopní používat na klávesnici jen jednu ruku, takže je pro běžné operace třeba dávat přednost klávesovým zkratkám, které se dají snadno provést jednou rukou. Nehledě na to, že mít pro často prováděné činnosti na klávesnici klávesy daleko od sebe nebo špatně dosažitelné, zvyšuje napětí svalů u všech uživatelů a tím i riziko bolesti a zdravotních komplikací.</para>

</listitem>

<listitem>

<para>Nepožadujte opakované použití současného zmáčknutí více kláves. Někteří uživatelé jsou schopní v jednu chvíli zmáčknout a držet jen jednu klávesu. Asistenční technologie, jako je AccessX, mohou uživateli umožnit zmáčknout klávesy po sobě, místo naráz, to ale samozřejmě znamená, že operace zabere více času.</para>

</listitem>

<listitem>

<para>Ujistěte se, že kterýkoliv text, který lze vybrat pomocí myši, je možné vybrat i pomocí klávesnice. To je výhodné pro všechny uživatele, ale zvláště pro ty, kterým činí obtíže přesné ovládání myši.</para>

</listitem>

<listitem>

<para>Ujistěte se, že objekty, u kterých lze měnit velikost nebo je přesouvat, to lze provést i pomocí klávesnice. Například ikony a okna na pracovní ploše. Tam kde je potenciálně důležitá přesná změna velikosti nebo umístění, např. útvary v diagramu, zvažte také poskytnutí dialogového okna, ve kterém půjdou zadat souřadnice a rozměry číselně, nebo promyslete přichytávání objektů k uživatelem definované mřížce.</para>

</listitem>

<listitem>

<para>Nepoužívejte obecné ovládací funkce ke spouštění činnosti. Například, nesnažte se použít ovládání klávesou <keycap>Tab</keycap> v dialogovém okně k aktivaci nějaké činnosti související s ovládacím prvkem.</para>

</listitem>

<listitem>

<para>Zobrazujte klávesnicí vyvolané nabídky, okna a vysvětlivky blízko objektu, ke kterému se vztahují. V GNOME 2 mohou uživatelé vyvolat vyskakovací nabídky pomocí <keycombo><keycap>Shift</keycap><keycap>F10</keycap></keycombo> a vysvětlivky pomocí <keycombo><keycap>Shift</keycap><keycap>F1</keycap></keycombo>. Pozor však, ať objekt, na který se nabídky nebo vysvětlivka odkazují, zcela nebo i jen částečně nezakryjete.</para>

</listitem>

</itemizedlist>

</section>

<section>

<title>Spolupráce s myší</title>

<para>Pamatujte, že ne každý může používat myš se stejnou obratností a že někteří uživatelé mohou mít problém sledovat ukazatel myši.</para>

<itemizedlist>

<listitem>

<para>Nevytvářejte závislost na vstupu z tlačítek 2 a 3 u myši. Jednak bývá fyzicky náročnější je zmáčknout a jednak některá ukazovací zařízení a řada zařízení pro asistenční technologie podporuje jen tlačítko 1. Některé asistenční technologie nemusí emulovat myš vůbec, ale generují místo ní události od klávesnice.</para>

</listitem>

<listitem>

<para>Poskytněte možnost všechny operace s myší přerušit. Zmáčknutí klávesy <keycap>Esc</keycap> by mělo přerušit kteroukoliv operaci myší, která probíhá, jako třeba přetahování souboru ve správci souborů nebo přetahování útvaru v kreslícím programu.</para>

</listitem>

<listitem>

<para>Během operace táhni a upusť poskytněte zpětnou vizuální odezvu. Když myš dosáhne použitelného cíle, zvýrazněte jej a změňte ukazatel myši. Použijte ukazatel myši „nelze upustit“, když se přejíždí přes nepoužitelný cíl. Viz <link linkend="gad-mouse-examples">Příklady spolupráce s myší</link>.</para>

</listitem>

<listitem>

<para>Nezakrývejte ukazatel myši nebo neomezujte pohyb myši jen na část obrazovky. Může se to křížit s asistenčními technologiemi a obvykle to mate i uživatele, kteří na nich nejsou závislí.</para>

</listitem>

<listitem>

<para>Nevytvářejte příliš malé cíle pro myš. Obecně by cíle myši měly mít přinejmenším velikost „horké oblasti“ okolo okraje okna pro změnu velikosti v aktuálním okenním správci/motivu – s ohledem na to, že uživatel s poruchou zraku nebo pohyblivosti může používat okenního správce s širší oblastí, než je výchozí.</para>

</listitem>

</itemizedlist>

<section id="gad-mouse-examples">

<title>Příklady spolupráce s myší</title>

<figure>

<title>Příklad ukazatele „nelze upustit“ z CDE/Motif</title>

<mediaobject><imageobject><imagedata fileref="figures/nodrop.png" format="PNG"/></imageobject> <textobject><phrase>Příklad podoby ukazatele „nelze upustit“</phrase></textobject></mediaobject>

</figure>

</section>

</section>

<section>

<title>Grafické prvky</title>

<para>Poskytněte volbu k přizpůsobení prezentace všech podstatných grafických prvků ve své aplikaci. Díky tomu bude její používání snadnější pro lidí, kteří mají zrakové nebo pohybové postižení.</para>

<itemizedlist>

<listitem>

<para>Nevkládejte do kódu napevno vlastnosti grafiky, jako je tloušťka čar, okraje nebo stíny. Tyto prvky by ideálně měly být načítány z motivu GTK nebo z okenního správce. Pokud to není možné, nabídněte volbu změny přímo ve své aplikaci.</para>

</listitem>

<listitem>

<para>Poskytněte popisné názvy pro všechny prvky rozhraní. Knihovna GAIL poskytuje výchozí zpřístupňující popisy pro řadu widgetů GTK, ale i tak budete potřebovat v některých případech přidat své vlastní, třeba pro widgety, které používají grafiku místo textu (např. v barevné paletě nebo v ikoně bez popisku). Jestli je to možné, zvažte přepsání výchozího popisu nějakým názornějším nebo popisem specifickým pro aplikaci.</para>

</listitem>

<listitem>

<para>Pokud je to možné, umožněte vícebarevné grafické prvky (např. ikony na nástrojové liště) zobrazit jen monochromaticky. Tyto monochromatické obrázky by měly být zobrazeny v barvách popředí a pozadí, které si uživatel sám zvolí v nastavení systému (výběrem motivu GTK), aby dosáhl pro něj nejlepší čitelnosti.</para>

</listitem>

<listitem>

<para>Zajistěte, aby interaktivní prvky grafického rozhraní byly snadno rozpoznatelné. Například, nenuťte uživatele najíždět myší na objekt, aby zjistil, jestli se na něj dá kliknout či nikoliv. Ponechávejte mezi objekty dostatek místa a jasně vymezte jejich hranice. Nezobrazujte prvky grafického rozhraní, které sice vypadají hezky, ale ve skutečnosti nic nedělají, a když už ano, nabídněte volbu je vypnout.</para>

</listitem>

<listitem>

<para>Poskytněte volbu ke skrytí grafiky, která nevyjadřuje žádné podstatné informace. Grafické obrázky mohou být rušivé pro uživatele s některými poruchami rozpoznávání. Například lze vypnout ikony v nabídkách GNOME a funkčnost nabídek přitom zůstane zachována.</para>

</listitem>

</itemizedlist>

</section>

<section>

<title>Písma a text</title>

<para>Dokonce i pro uživatele s normálním zrakem poskytují textové výstupy většinu informací a zpětné odezvy ve většině aplikací. Je proto rozhodující správně zvolit a umístit text na obrazovce a ponechat volbu písma a jeho velikosti na uživateli, aby se i uživatelům se zrakovým postižením poskytla možnost aplikaci plně používat.</para>

<itemizedlist>

<listitem>

<para>Neurčujte napevno styl a velikost písma. Uživatel by měl mít možnost přizpůsobit si u všech textů velikost a typ písma. Pokud z nějakého důvodu tuto funkčnost nemůžete nabídnout, nikdy napevno nezadávejte menší velikost než 10 bodů.</para>

</listitem>

<listitem>

<para>Poskytněte volbu vypnout grafické doplňky a „vodoznaky“ za textem. Takové obrázky narušují kontrast mezi textem a pozadím, což může způsobit obtíže pro uživatele se zrakovým postižením.</para>

</listitem>

<listitem>

<para>Popisky objektů mají mít názvy, které mají smysl, i když jsou vytržené z kontextu. Uživatelé spoléhající na čtečku obrazovky nebo podobné asistenční technologie nemusí být ihned schopni pochopit vztah mezi ovládacím prvkem a věcmi, které jej obklopují.</para>

</listitem>

<listitem>

<para>Nepoužívejte stejný popisek v jednom okně vícekrát. Když použijete stejný popisek v různých oknech, pomůže, když bude mít v obou dvou stejný význam. Rovněž nepoužívejte v jednom okně popisky, které se sice jinak píší, ale stejně znějí. Např. v angličtině „read“ a „red“ nebo v češtině „správa“ a „zpráva“, protože to může být matoucí pro uživatele spoléhající na čtečku obrazovky.</para>

</listitem>

<listitem>

<para>Umisťujte popisky v celé aplikaci stejným způsobem. Normálně to bývá přímo pod velkými ikonami, napravo hned vedle malých ikon a přímo nad nebo nalevo od ovládacích prvků. Viz <link linkend="gad-font-examples">Příklady písem a textů</link>.</para>

</listitem>

<listitem>

<para>Když použijete v popisku pro ovládací prvek statický text, zakončete jej dvojtečkou. Například <guilabel>Uživatelské jméno:</guilabel> v popisku pro textové pole, do kterého má uživatel napsat své uživatelské jméno. Pomůže to rozpoznat, že popisek není samostatný, ale patří k ovládacímu prvku.</para>

</listitem>

<listitem>

<para>Když používáte statický text jako popisek pro ovládací prvek, nastavte popisek tak, aby bezprostředně předcházel ovládacímu prvku v pořadí ovládání klávesou Tab. To zajistí, že horká (mneomotechnická) klávesa, kterou v popisku pomocí podtržítka nadefinujete, způsobí při zmáčknutí zaměření nebo aktivaci správného ovládacího prvku.</para>

</listitem>

<listitem>

<para>Poskytujte alternativu k WYSIWYG (přesnému grafickému zobrazení výsledné podoby). Například někteří uživatelé mohou potřebovat tisknout text malým písmem, ale upravovat jej s velkým písmem. Možné alternativy zahrnují zobrazení veškerého textu stejným písmem ve stejné velikosti (obojí podle výběru uživatele), volbu „zalamování do okna“, která umožní uživatelům číst všechen text bez nutnosti vodorovného posouvání, jednosloupcové zobrazení, které zobrazuje obsah okna v jediném sloupci, i když vytisknut bude ve více sloupcích, a čistě textové zobrazení, kdy je grafika nahrazena zástupnými objekty nebo popisným textem. Pokud má aplikace panely s podřízenými ovládacími prvky, zvažte umožnit roztáhnout je přes celé rodičovské okno.</para>

</listitem>

</itemizedlist>

<section id="gad-font-examples">

<title>Příklady s písmy a texty</title>

<figure id="label-placement-example">

<title>Správné umístění popisků pro různé prvky GUI</title>

<informaltable frame="all">

<tgroup cols="3" align="center">

<row>

<entry valign="middle"><mediaobject>

<imageobject>

<imagedata fileref="figures/label_above.png" format="PNG"/>

</imageobject>

<textobject>

<phrase>List control with label above</phrase>

</textobject>

</mediaobject> Ovládací prvek seznam s popiskem nad sebou</entry>

<entry valign="middle"><mediaobject>

<imageobject>

<imagedata fileref="figures/label_below.png" format="PNG"/>

</imageobject>

<textobject>

<phrase>Large file manager icon with label underneath</phrase>

</textobject>

</mediaobject> Velká ikona správce souborů s ikonou pod sebou</entry>

<entry valign="middle"><mediaobject>

<imageobject>

<imagedata fileref="figures/label_right.png" format="PNG"/>

</imageobject>

<textobject>

<phrase>Small toolbar icon with label to its right</phrase>

</textobject>

</mediaobject> Malá ikona nástrojové lišty s popiskem po své pravé straně</entry>

<entry valign="middle"><mediaobject>

<imageobject>

<imagedata fileref="figures/label_left.png" format="PNG"/>

</imageobject>

<textobject>

<phrase>Spinbox control with label to its left</phrase>

</textobject>

</mediaobject> Ovládací prvek číselník s popiskem po své levé straně</entry>

</row>

</tgroup>

</informaltable>

</figure>

</section>

</section>

<section>

<title>Barvy a kontrast</title>      

<para>Špatný výběr barev pro zobrazení může způsobit problémy lidem s barvoslepostí (pro ně je důležitý odstín barvy) nebo slabozrakostí (pro ně je důležitý jas/kontrast). Obecně byste měli umožnit uživatelům přizpůsobit si barvy kterékoliv části aplikace, která poskytuje podstatné informace.</para>

<para>Uživatelé se zrakovým postižením mohou požadovat vysoký kontrast mezi pozadím a barvou textu. Často je používáno černé pozadí a bílý text, aby se předešlo přepalování. Tato nastavení jsou rozhodující pro uživatele se zrakovým postižením.</para>

<itemizedlist>

<listitem>

<para>Nezadávejte do aplikace napevno barvy. Někteří uživatelé potřebují používat určité kombinace barev a úrovně kontrastu, aby dokázali pohodlně číst obrazovku. Z toho důvodu by měly být hlavní barvy požívané ve vaší aplikaci pro GNOME přebírány z motivu GTK, takže si uživatelé mohou nastavit barvy pro všechny své aplikace na něco čitelnějšího pouhou změnou motivu. Pokud z nějakého důvodu potřebujete použít barvu, která není dostupná v motivu, zajistěte, aby byla nastavitelná v rámci aplikace.</para>

</listitem>

<listitem>

<para>Nepoužívajte barvu jako jediné znázornění významu položky. Všechny informace by měly být poskytovány nejméně jedním dalším způsobem, třeba tvarem, polohou nebo textovým popisem. Viz <link linkend="gad-color-examples">Příklady s barvami a kontrastem</link>.</para>